Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie spolku

6. 2. 2008

Pstruhaři na Loučce a Fryšávce

       V roce 1899 novoměstští rybáři založili svůj rybářský spolek. Od samého počátku se spolkové rybářství orientovalo na pstruhařství, kterému zůstalo věrné přes sto let.

V roce 1927 měl spolek 49 členů, členský příspěvek 35,- Kč a členská základna se dělila na udičkáře a nelovící členy. Nelovící členové byli podílníky a dostávali podle výsledku hospodaření 1 kg pstruhů a na vánoce 2 kg kapra. Každým rokem valná schůze stanovila  revíry pro lov pstruhů udicí dobu lovu a dobu hájení.

Pstruhovým revírem byla Bobrůvka  od Humpoleckého mlýna  až po splav do náhonu Šabartova mlýna a lovilo se v přítocích v potoku Slavkovickém a Zátockém. Ostatní potoky v držbě spolku jako Bezděčka, Ochozský, Vlachovický, Petrovický , byly chovnými potoky.V roce 1929 bylo z těchto chovných potoků  vyloveno 378 ks pstruha o váze 57,58 kg  a všichni členové obdrželi podíly.

            Spolek také pronajímal v dražbě rybníky a jak na rybníkách záleželo svědčí suma až do které byl výbor ochoten jít při dražbě. Za rybníky Trnka, Křivka, Němec, Žabinec, Kněžovec, Kubovské, Sádka a Lísek o celkové výměře 11,03 ha zaplatili 5 211,- Kč.

V roce 1929 byl zvednut členský příspěvek na 50,- Kč a zavedena denní povolenka pro hosty ve výši 30,- Kč.

            Pstruhové hospodářství se neobejde bez líhně . Prvním správcem  pstruhové líhně byl p.Hošpes. V roce 1926 bylo odchováno 29 tisíc ks plůdku pstruha obecného a 5 tisíc ks pstruha duhového. Z toho bylo 8 tisíc ks vysazeno do chovných potoků a zbytek byl prodán.  Poptávka po pstružím  plůdku  byla tak velká, že padlo rozhodnutí rozšířit pstruží líheň. 10. ledna 1933 byla přestavba líhně dokončena celkovým nákladem 8 270,- Kč.  V modernizované líhni se líhlo 50 a 90 tisíc jiker pstruhů. Největší počet byl v roce 1941 kdy ze 120 tisíc jiker se vykulilo 117254 tisíc  pstroužků (97,71%).

            Tak jako jiné organizace měli novoměstští problémy s pytláctvím  Postih byl citelný. U členů peněžitá pokuta  25,- Kč ( v té době se dalo koupit za 1 Kč -5 rohlíků nebo 5 vajec a za 25 Kč byly pěkné baťovky ) Za každého podměrečného pstruha byla pokuta 10 Kč . Za neoprávněné chytání bez povolenky (pytláctví) bylo oznamováno četnictvu. O dozor se staral placený hajný a každý člen spolku.

Pro každý rybářský spolek je stálou hrozbou otrava vody. Na novoměstsku to byl lihovar a mlékárna.  Ještě větším zásahem do hospodaření byla chystaná regulace Bobrůvky v délce 3 km a Slavkovického a Petrovického potoka vodním družstvem. Odborný odhad škod způsobených regulacemi byl vyčíslen na 15 tisíc Kč.

V roce 1945 bylo vydáno 30 povolenek  a v poválečném období byl lov povolen pouze na Bobrůvce.  Všechny ostatní potoky byly hájeny aby se populace pstruha potočního vzpamatovala.

V roce 1947 měl spolek 76 členů a byla zavedena pracovní povinnost, s ročním příspěvkem udičkáři 200 Kč a neudičkáři 150 Kč.

 

            Převzato z publikace Rybářství na Žďársku – Stanislav Nenadál str. 111 -114.

                                                                                              upravil Martin Grepl

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

vzkaz

(Jan Kosár, 23. 3. 2008 16:49)

Cau brách má na cd fotky z posledního výlovu, tak je dá Bojdovi, abys je tam mohl hodit. čau.